TALENTOVÉ ZKOUŠKY NA UK FTVS 2/2 – Neděle 24. 4. 2016

Kdo četl minulý článek jistě ví, že toto je druhá část tématu talentových zkoušek (dále jen talentovek). Jedná se o druhý a zároveň poslední den talentovek, který se konal v neděli.

Neděle 24. 4. 2016

V neděli jsme měli dvě zbývající části a to plavání 100m a gymnastiku. Jako první v pořadí bylo plavání. Začátek již v 8:00 (tzn. v 7:30 na místě). Měl jsem trochu výhodu v tom, že plavecký stadion, na kterém se talentovky odehrávaly mám 7 minut jízdy autobusem. Takže jsem nemusel vstávat tak brzo, jako ostatní, kteří jeli třeba z Plzně, Kladna a tak.

6:40

Vzbudilo mě pípání a vibrace budíku – vstávat! Tak teď se uvidí… zvedl jsem se a došel k budíku. Zkusil jsem pohnout všemi včera namáhanými svaly , zda nebudou bolet a… nebolí to! Paráda! Dobré znamení toho, že jsem zvládl celkem v pořádku zregenerovat včerejší zátěž a OR (osobní rekordy). Hned jsem měl lepší náladu a cítil se ready na plavání. Snídani jsem si nedával, protože nejsem blázen. Poblít a utopit v bazénu se můžu někdy jindy. Děkuji, nechci. Vzal jsem si s sebou banán a pár datlí. Banán pro alespoň menší snídani cestou autobusem a datle jako pojistku, kdybych náhodou cítil energetický pokles. Věci jsem měl sbalené ze soboty, takže jsem si jen sedl do kuchyně a ještě si pustil na telefonu video profi plavce, kde je krásně ukázán správný styl prsou. Ano, rozhodl jsem se plavat prsa, protože kraulem těch 100m sotva doplavu. Prsa mám jistá a navíc v nich nejsem až tak pomalý. Dokoukal jsem video, zopakoval si všechny prvky stylu a šel na autobus.

7:33

Došel jsem na plavecký bazén, kde už všichni byli nastoupeni ve vstupní hale. Zase na poslední chvíli… ale to jsem prostě já 😀 byl tam nějaký pán, který říkal rychlé info a pak se přešlo k prezenci. Docela překvapením bylo, kolik účastníků během prvního dne vypadlo. Zbyly nás asi 2/3. Slušná čistka.

8:10

Všichni nasáčkovaní jeden vedle druhého už u bazénu v plavkách jsme čekali, než přijde někdo kompetentní a řekne nám tedy, jak bude vše probíhat. Ten onen člověk přišel asi po 15 minutách čekání. Seřadil si nás do 2 řad a popsal, co se bude dít. Pro začátek budeme mít 10 minut na rozplavání, vyzkoušení si skoků atd. Pak budeme rozděleni do plaveb po 6ti plavcích. Na první zapískání se máme připravit k závodu, na další máme přijít ke startovnímu bloku (či na něj vylézt), na třetí se postavit ke skoku, pak na slovní pokyn se připravit ke skoku a na čtvrté písknutí skočit a plavat co to jde 🙂 díky svému příjmení jsem vždycky až ke konci, takže jsem měl ještě dost času si to připomenout na startech ostatních.

8:30

Po osprchování jsme všichni naskákali do vody a rozplavali se. Pro mě největší obavy byly z toho, zda mi vydrží brýle na očích a nenateče do nich. Mám své brýle, ale zjistil jsem, že při seskoku mi spadnou nebo do nich nehorázně nateče… docela problém. Naštěstí mi kamarádka, která mě většinu času, dá se řici, koučovala, půjčila své, které mi držely i při seskoku. Jsem ji za to velice vděčný 🙂 no, zkoušel jsem to asi 3x na posledním plavání před talentovkami. Snad budou držet i teď. Postavil jsem se ke skoku, skočil a… držely 🙂 obavy zmizely úplně, když jsem si skočil ještě asi 4x a všechno bylo v pořádku. Ufff! 😀 pěkně jsem se rozplaval a myslel na jednotlivé části stylu, abych je všechny správně zkombinoval a prováděl. Musel jsem se nadechovat výše nad vodou, protože byla neuvěřitelně rozvířená a snadno si člověk loknul. Na to musím také myslet při závodu, řekl jsem si. Jojo…

8:40 – 9:00

První měly plavby ženy, až pak jsem šli na řadu my chlapi. Pěkně se na ně koukalo, to musím říct. Postavy jak lusk! Inu… zpět k tématu 😀

9:00-10:00

Ženy doplavaly a šli jsme na řadu my. Já byl v klidu, protože jsem měl být až ke konci. Pěkně jsem se lehce protahoval a snažil se zůstat zahřátý. Hezky to odsýpalo a kolegům to dost šlo. Samozřejmě někomu více, někomu méně, ale já se radši díval na to, jak plavali ti nejlepší. Vždy se snažím učit od těch nejlepších 🙂 … „Petr Venzara“, slyšel jsem z repráku. Ok! Jdeme na to! Pěkně jsem si v klidu došel k lajně č. 2 (zvláštní, že jsem tam plaval i před těmi 2 lety 😀 ) a čekal. A hele, ještě se kontroluje totožnost ukázáním občanky, tak tady ji …, ech. Zapomněl jsem si ji na druhé straně bazénu. Tak jsem pro ni kvapem běžel. Opatrně, abych neuklouzl a zase zpátky. No jo… to bych nebyl já, aby se mi něco takového nestalo 😀 aspoň je sranda!
Prokázal jsem tedy svou totožnost a šlo se na věc. Snažil jsem se soustředit na výkon, ale zase mi to nějak nešlo. Nejsem zvyklý takhle někde startovat a makat naplno… spíš z florbalu a fotbalu se prostě odstartuje zápas a hra se pomalu rozjede. Hm. Najednou jsem stál na startovním bloku připraven ke skoku. Soustřeď se! Pořádně se odrazit a skočit, chvíli plavat pod vodou, nadechovat se vysoko, ruce, nohy… písk! Skočil jsem do vody. Brýle zůstaly na očích (YES!), pár temp pod vodou a rychle nahoru a makat. Vynořil jsem se, nadechl se a loknul si… kruci! A to jsem si říkal nadechovat se vysoko, že jo… celý první bazén jsem se z toho snažil dostat a tak jsem měl plnou hlavu, jak se s tím vypořádat. To se povedlo a při obrátce na druhý bazén ze čtyř už jsem byl jakž takž srovnaný. Nicméně vykolejený jsem z toho byl a to slušně. V hlavě mi jelo, jak to musím dohnat a nesoustředil jsem se na celkový styl. Druhý bazén a obrátka. Ok, docela to šlape, cítím se celkem v pohodě – půlku mám za sebou. Třetí bazén a obrátka na poslední bazén. Teď do toho musím dát všechno! Cítím velkou únavu v rukou a začínám mírně zpomalovat. Počkat. Jakto, že mě vůbec nebolí nohy? … Vždyť kopu jak pes co plave čubičku! Opři se do toho a začni myslet i na nohy! Začal jsem nabírat zpět rychlost. Ještě rychleji, pojď, dělej! Dotkl jsem se stěny bazénu a doufal, že budu mít čas pod 1:30, jak jsem chtěl. Udýchaně a znaveně jsem se podíval na mou osobní meřičku času. „Téééda. 1:31. To je super čas na prsaře!“, řekla. „Do háje!“, zaklel jsem a plácl naštvaně do vody. Nevyšlo to…
Inu, co se dalo dělat. Musel jsem brát, co jsem měl. Když jsem tak nad tím přemýšlel, tak to nebylo zase tak špatné na to, co se mi vše událo. Můžu s klidem říci, že kdybych si neloknul a plaval správně nohy celý závod, měl bych rozhodně pod 1:30, ne-li pod 1:25. Aspoň tak.
Šel jsem zpět k věcem a začal se protahovat, abych nebyl úplně zkrácený a bolavý na odpolední gymnastiku. Mezitím se ještě plavaly další plavby. Ve dvou ze tří vždy jeden kolega nedokončil. Jeden chytil křeč a druhý se neuvěřitelně utavil a prostě to při čtvrtém bazénu vzdal, protože nemohl. V obou případech jsem se jich šel zeptat, jestli jsou v poho – protože jsem nevěděl, zda se jim udělalo špatně či tak něco – a snažil se je nějak povzbudit, utěšit, cokoliv. Nikdo – a to ani pořadatelé (profesoři) – si jich nevšímal, zvláštní. To, že ti dva nedoplavali mi dodalo docela dobrý pocit, protože jsem alespoň doplaval. A nakonec… nebyl to tak špatný čas 🙂 Hodnocení: 1:31 = 30 bodů.

10:00 – 12:00

Rodiče, kteří se na mě byli podívat a zafandit, mě hodili domů. Nasnídal jsem se, vybalil, sbalil si věci na gymnastiku, jídlo atd. a chvíli relaxoval.

13:00

Dorazil jsem na místo určení poblíž Malostranského náměstí, potkal tam kolegy a dal se s nimi do řeči. Čekali jsme venku, než nás pustí dovnitř. Před vchodem do budovy jsme ukázali občanky a prezence byla hotova.

13:30

Po převlečení do sportovního, jsme měli chvíli čas na vyzkoušení si hrazdy a prostné. Já měl největší obavu z kotoulu ze stojky, tak jsem se jal zkoušení. K mému údivu to šlo úplně samo na tom měkkém povrchu. Paráda! Tak jsem se zase uklidnil. Vyzkoušel si ještě 2x celou sestavu a šel na hrazdu.
Tam jsem měl největší obavy z přešvihu nohy a pak následného přešvihu zpět. Přišel jsem k hrazdě, chytil se jí a zjistil, že ji mám v půlce prsou… to je nějak nízko, ne? Nicméně jsem začal se zkoušením. Výmik jakž takž. Teď to přijde. Přešvihnout nohu, ok. Vrátit ji zp – shiiiit! Spadl jsem z hrazdy a sedřel si o tyč slušně ruku. Kdo zná materiál gymnastické hrazdy, tak ví, že je dosti nekompromisní. Kůže šla dolů snadno a šlo to na krev. Hm… super. Sedřel jsem zbytky kůže a kašlal na to. Hlavně si to musím zkusit a dát to! Tenhle incident pramenil jen z nedostatečné koncentrovanosti. Tak druhý pokus. Už lepší, ale byl jsem kvůli tomu pádu hodně nejistý. Navíc mi pořádně nešel podmet. Jak byla hrazda nízko, tak jsem se skoro uhodil do hlavy… no supr. Prý hrazda po ramena… to určitě. Zajímavé, že najednou jsem měl daleko větší obavy z hrazdy, než z prostné 😀

14:00 – 15:00

Byli jsme rozděleni na 4 party. Dvě začínaly na hrazdách a dvě na prostných. Já začínal na hrazdě. No, aspoň to budu mít rychle za sebou.
První sestava se mi jakž takž povedla, ale nebylo to nic extra. Při druhém pokusu jsem při přešvihu zavadil o hrazdu, takže šance na zlepšení byly pryč. Hodnocení = 4/10. Tak to je dost nic moc…
Přišla na řadu prostná a s ní šance na alespoň trochu dobrý výsledek. (ZDE jsem natočil jednoho kolegu, který to parádně vystřihl!) Všechno mi poměrně dobře vyšlo a hodnocení = 6/8. (Proč z osmi? Protože jsem nedělal přemet, který neumím, ale hvězdu a to už pak je šance pouze na max 8 bodů.) No paráda! To jsem ani nečekal! 🙂 ale zkusím to ještě vylepšit. Druhý pokus, tak pojď! Hodnocení = 6,2/8. Ještě o kousek zlepšení, no vida!

Výsledné body se měly sečíst a udělat z toho aritmetický průměr. U mě tedy 6,2 + 4 = 10,2. Maximum bylo 20 a to se rovnalo 100 bodů. Mám půlku, tak to snad bude okolo 30-50 bodů, ne? Ne… 10,2 znamenalo 17 bodů. Aha… zvláštní počítání, pomyslel jsem si. Ale byl jsem spokojen. Ani jsem se nezpotil. Alespoň ta prostná mi spravila náladu 🙂

15:00 – ?

Převlékl jsem se a vyrazil s kolegy ven. Tam jsme se rozoučili a já poměrně unavený jel domů jíst a odpočívat. Mám to za sebou a nebyl jsem zase tak jalový, projelo mi hlavou. Měl jsem z toho dobrý pocit a to je hlavní.

 

No… trochu se mi to protáhlo 😀 to je už taková klasika, bych řekl. Sdělil jsem opravdu všechno, co se stalo. Také se to promítlo na rozsáhlosti článku, ale co se dá dělat. Aspoň bude na co vzpomínat 🙂 doufám, že se Vám článek líbil a dokázali jste si představit, jak to asi vypadalo.

Užívejte života!
P. V.

 

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s