JSOU NÁHODY, NEBO „NÁHODY“?

Určitě jste si již někdy řekli tu známou větu: „To je/byla ale náhoda!“ Dřív jsem tuhle větu používal naprosto vážně s tím, že je hezké, jak se ty věci občas náhodně dějí. Časem jsem ale dospěl – asi by bylo lepší použít slovo došel, protože dospěl zní moc vážně a fundovaně – k tomu, že to nebyly pouhé náhody. Onu výše uvedenou větu stále používám, jen v trochu jiné formě. V mluvené formě se to nedá rozpoznat, – pokud člověk neudělá takové ty uvozovky pomocí prstů – ale v psané formě by věta vypadala takto: „To je/byla ale „náhoda“!“ Trošku moc uvozovek, co? 😀 Aby bylo správně pochopeno. Ona „náhoda“ není náhodná věc, ale věc, která se stala naprosto nenáhodně a je třeba jí dát pozornost. Z většiny těchto „náhod“ si člověk totiž může vzít ponaučení, pokud si uvědomí, co mu tou „náhodou“ chtěl život říci 😉 Pojďme k tomu, proč jsou pro mě „náhody“ a ne náhody. Těch případů je nespočet, ale uvedu zde dva, které se mi staly nedávno.

Nevinný citron

Domluvil jsem se s mamkou, že jí pomůžu o víkendu s vařením. Ó jaká šlechetnost a laskavost z mé strany, mohl si leckdo pomyslet. Já jsem se chtěl však mamce dívat pod ruce, jak  dělá to, že z obyčejného jídla udělá něco zcela neobyčejného. Takhle jsem to mohl ještě krásně spojit s tím, že jí pomůžu. Mamka bude ráda a já se něco přiučím, dokonalé!
Vařili jsme tuším špagety s nějakou omáčkou – už si to přesně bohužel nepamatuji. Jako jedna z ingrediencí byla citronová šťáva. Byl jsem zaúkolován vymačkat onu šťávu z půlky citronu. Jak se docela často stává, se šťávou spadla do omáčky i jedna (ano, jedna jediná na celý velký hrnec omáčky pro 4členou rodinu na pár dní) pecka. Řekl jsem si, že to bude v pohodě a v jídle se to ztratí. Mamka byla opačného názoru, že do toho může NĚKDO kousnout a není to zrovna měkká záležitost. Dala však na mě a v omáčce jsme onu pecku nechali. A hádejte co? O dva dny později jsem si pochutnával na skvělém a chutném veganském jídle a kousl jsem do něčeho tvrdšího. Zarazil jsem se a to něco tvrdšího jsem vyplivl… co to asi bylo? Okamžitě jsem si vzpomněl na slova mamky a začal se smát se slovy: „Tak sis mě přeci jenom našla!“ Náhoda, že z cca 6-8 porcí se dostane ona malinkatá pecka zrovna do té jedné mojí, je poměrně malá. Ale co, je to přeci jen náhodná událost, která je nic nevypovídající. Jo, jasně… 😛 Pro mě to byla ona „náhoda“ a odnesl jsem si z ní vědomost, že pecky od citronu do jídla nepatří a není nic příjemného ji dostat pod skus 😉

Takové to náhodné/„náhodné“ setkání

Jak jsem si zlomil prst, tak mi na chirurgii nabídli využít možnosti bezplatné rehabilitace pomocí magnetů. S tím už jednu zkušenost mám (jako mladý a nezkušený jsem si ve školní posilovně nenávratně poškodil vazy v rameni – problémy mám dodnes) a je dost positivní. Navíc mi bylo řečeno, že pojištění se vyplácí do dne poslední rehabilitace, takže proč z toho nevymlátit víc, no ne? 🙂 Zašel jsem si tedy domluvit ony rehabilitace. Trvalo to cca hodinu, protože starší sestřička, která domlouvala s ostatními dané termíny, byla poněkud zmatená, unavená a tak nějak mimo. Neměl jsem jí to za zlé, narozdíl od paní přede mnou, která se na mě otočila, zakoulela očima a utrousila, jak je to strašné v domnění, že jsme na stejné vlně a přitakám jí. Když zjistila, že na ní koukám s výrazem, jestli s ní máte problém, tak to řekněte jí a ne mně, tak se zase otočila a uklidnila. Asi jí došlo, jak povrchně se zachovala. Byl bych rád, kdyby jí to došlo…
Když se na mě dostala řada, domluvil jsem si termíny a šel domů. Doma jsem přišel na to, že jsem si domluvil termín přesně na den, kdy mám kontrolu u alergologa… jaj. Po první rehabilitaci jsem zjistil, že trvá 20 minut. Já měl domluveno, že budu u alergologa v 9:20 a v 9:00 mi začínala rehabilitace. Takže to zpoždění bude max. 10 minut, ale každopádně mu musím zavolat, že se zpozdím. Času dost, je to až za tři dny. Další den po rehabilitacích, až se vrátím domů, tak mu zavolám, pomyslel jsem si. Když jsem v ten den měl po rehabilitacích a byl na cestě domů, potkal jsem tu osobu, které jsem chtěl za pár minut volat. Řekl jsem mu, co jsem měl na srdci a všechno se krásně domluvilo. Zvláštní, že jsem potkal zrovna jeho… hm, prostě náhoda. Hehe, to určitě! Je to jasná „náhoda“! 🙂

Samozřejmě si udělejte názor, jaký chcete, ale já mám jasno 🙂 pro mě nejsou náhody, nýbrž „náhody“. Takový příklad k zamyšlení. Vezměte si tu náhodu, že žijeme na planetě, která je ve sluneční soustavě v takové pozici od slunce, že kdyby se kousek přiblížila, nebo oddálila, život by tu nebyl možný. Náhoda, že? Nebo „náhoda“? 😛

Jaký máte názor, co se těchto „náhod“ týká? Jak tyto jevy vnímáte?

Mějte se tak, jak nejlépe umíte!
P. V.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s