ZKOUŠKA ODHODLANOSTI

Po menší odmlce jsem zpět a mám toho dost, co bych chtěl napsat a zvěčnit, takže se můžete těšit! Odpadla mi jedna obrovská zátěž, která zároveň uzavřela jednu kapitolu mého života. Zvláštní, že s časem jsem na tom snad hůř, než jsem byl a nevím moc čím to. Asi tím, že když člověk dělá, co ho baví, tak to víc utíká 🙂 Každopádně bych se chtěl dnes zmínit o té nejtěžší zkoušce, kterou jsem na škole a za celý svůj studijní život dělal.

Poslední státní zkouška – IT blok

To, že zkouška nebude úplně ideální, mi trochu napovídala noc před ní. Šel jsem spát poměrně brzy, ale byl jsem i dost unavený, takže jsem usnul hladce. V noci bylo dost teplo, takže se nespalo úplně nejlépe, ale stala se mi daleko nepříjemnější věc, než že mi je jen teplo… Zhruba v půl 1. jsem se probudil a nemohl usnout. Nemohl jsem vydržet ležet na jednom místě a co půl minutu se převaloval. Po půl hodině mě to donutilo vstát a jít se trochu projít, napít a tak. Už se mi tohle jednou stalo a takováhle procházka pomohla. Šel jsem si tedy po chvíli znovu lehnout a zkusit usnout. Bohužel bez zdárného výsledku. Hodně frustrován jsem vstal a řekl si, že si půjdu sednout na gauč do obývacího pokoje a uvidím, co se bude dít. Nakonec jsem si na něj lehl a po tak 10-20 minutách (což bylo cca v půl 2.) usnul. Hlava to nějak nepobírala a zdál se mi sen, že ležím na gauči, už je ráno a všichni vstávají a ptají se mě, co tam dělám. Nějak jsem nevěděl, jestli to je sen, nebo realita a jestli jsem opravdu šel spát na gauč, nebo ne. K mému překvapení jsem se probudil v půl 5. opravdu na gauči a přesunul se do postele, kde jsem vyčerpaný usnul. V 7 mi však zvonil nekompromisní budíček. Vstal jsem tedy a cítil se fakt na nic. Vedro bylo stále stejné, ne-li větší. Bomba. V tom saku bude ta cesta MHD velice příjemná. Pořád jsem navíc nějak nevěděl, jestli se to v noci fakt stalo, nebo ne a vlastně WTF… Šel jsem si udělat snídani, abych se alespoň pořádně najedl, když už jsem se pořádně nevyspal. Jednu výhodu to mělo – nebyl jsem vůbec nervozní. Až mě to překvapilo, neboť jsem den před tím nervozní byl a to v různě silných vlnách už od rána. Zajímavé! Asi tou frustrací z fakt bídné noci. Připravil jsem si tedy věci, oblekl se do saka a vyrazil na MHD. Nakonec jsem sako celou dobu nesl v ruce, protože jinak bych se cestou asi fakt roztekl.

Autobus jel na čas, takže fajn. Co nebylo fajn bylo to, že zrovna dneska se v něm vezla nějaká menší školní třída, takže nebylo moc prostoru. Ale co, může být hůř! A ono opravdu bylo. Na další zastávce nastoupila ne menší, ale větší školní třída + 2 kočárky. V autobuse nebylo k hnutí, vzduch jako v pavilonu opic a horko jakbysmet. „Perfektní“ den pokračuje 😀 život asi chce, abych to nebral tak vážně a zasmál se. Dobře tedy!
Cesta probíhala dále bez problémů. Nebylo zpoždění a tak jsem jel krásně na čas. Zkouška začínala v 9:00 a přihlášených nás bylo šest. S mým příjmením začínajícím na V, určitě půjdu zase jako poslední nebo mezi posledními, takže no stres. Dorazil jsem na místo v 8:55 a od kolegyně se dozvěděl, že tam už dva jsou… WHAT?! V 8:55 a už tam dva jsou? Hm, kolikátý asi tak jsem, pomyslel jsem si a šel se podívat na rozpis. TŘETÍ. Tak to půjdu za chvíli. Stres propukl na maximum, protože s tímto jsem nepočítal. Dal jsem se radši do řeči s kolegyní, abych na to nemyslel. Asi za 20 minut vyšel jeden ze zkoušejících a řekl moje jméno. Tak jdeme na to!

Ani jsem se nenadál a už jsem si tahal otázku. Otázka číslo pět. To není nic vypovídající, protože se to skláda z 5ti podotázek, kde každá je z jednoho předmětu a ze kterých je zrovna tato, to nikdo neví. Sedl jsem si na potítko a dal se do čtení podotázek. První podotázka a přesně to, co jsem si říkal, že když tak v nouzi nějak vymyslím, nebo tam nebude… Začal jsem se potit s pocitem, že tohle není zrovna dobré. Další otázka v pohodě. Uff, tak další. To stejné jako u první podotázky. SHIT! V hlavě se mi mlelo to, že to dneska prostě nedám a budu muset přijít příště. Klid, co další otázka. Taky špatně. A poslední jsem nikdy ani neviděl. To je konec… začal jsem tedy zpracovávat ony podotázky a v hlavě jsem měl totální paniku. Nemohl jsem se soustředit.

Stojí mi to za to? Nemám to vzdát? Se tady budu potit, aby si mě tam pak vychutnali, udělali ze mě tupce a vykopli? To nemá cenu. Doučím se to a přijdu příště… STOP! Ne! Učil jsem se na to dost, tak pojď něco vymyslet a ukaž jim, že to umíš. Co nevíš, tak piš alespoň o tom, co s tím souvisí a víš. Dneska to nevzdáš! Nikdy jsi to nevzdal, protože to není tvůj styl, tak to neuděláš ani teď!

Začal jsem tedy zpracovávat otázku po otázce a zjistil, že to zase není tak špatné a vím alespoň vždy něco. I když u trojky a čtyřky jsem měl dost houby… no uvidíme. Budu se rvát a dám do toho maximum. Třeba mě navedou a něčeho se chytnu.

U zkoušky jako takové jsem zvolil taktiku mluvit a nepustit je ke slovu. U první otázky jsem mluvil asi 2 minuty, nikdo mě nepřerušoval a já se blížil ke konci zápisků. Nakonec jsem ani nemusel říct všechno a řekli, že tohle je výborně zpracované a půjdeme dál. Wow.  Na to, že jsem si vůbec nevěřil, tak paráda. Ještě čtyři.
Druhá otázka také začala mým monologem, ale zde jsem si byl – oproti jedničce – jistý. Padl jeden dotaz, na který jsem bez váhání odpověděl a opět se shodli na tom, že výborně. „No, jenom takhle pokračujte.“, řekl s úsměvem pan zkoušející. Hm… Nechtěl jsem ani otočit papír na druhou stranu, protože jak byl zaplněný na své přední straně, tak o to víc byl prazdný na straně zadní.
Ke třetí otázce jsem pomalu začal říkat to málo, co jsem měl napsáno a věděl, že to nebude mít ani zdaleka tak skvělý průběh, jako ty předcházející. Hodně se mě vyptávali, ale také snažili navést. Dobře jsem reagoval a tak je alespoň trochu uspokojil a šli jsme dál. Uf. Zatím mě nevyhodili. Ještě tu jednu…
U čtvrté otázky jsem postupoval stejně jako u třetí. I průběh byl stejný, ale bylo to tedy ještě horší než ta trojka. Jakmile však řekli, že jdeme na poslední otázku, byl jsem už relativně v pohodě. Jestli mě nevyhodili doteď, tak už mě fakt nevyhodí – snad.
Pátou otázku jsme projeli poměrně rychle, i když jsem na potítku absolutně netušil, co k tomu napsat. Nakonec jsem ledacos vymyslel a zkoušející celou zkoušku ukončili se slovy fajn, v pořádku, dobře. No, tak snad to vyjde. Prosííím!

Když jsem tak seděl venku a bavil se s těmi, co byli přede mnou, v hlavě jsem si nás porovnával. Vyšlo mi z toho, že jsem mluvil o dost víc a lépe než ti přede mnou. To mi dávalo naději. Zrovna ten po kterém jsem šel, toho moc nevěděl, což mi taky mohlo pomoct, aby byl vidět onen kontrast ve znalostech, mluvení a vlastně celkově.

Po pár minutách si nás zavolali zpět. První kolegyně to udělala za C. Kolega přede mnou bohužel za D a já… za B!! Je to tam! Joooo! Měl jsem sto chutí zaradovat se přímo před nimi, ale udržel jsem se 😀 rozloučil jsem se s kolegy a začal obvolávat a obepisovat všechny známé a rodinu. Venku bylo neuvěřitelné vedro, ale mně to už bylo fuk 🙂 pocit asi takový, že bych mohl vzlétnout, dokázat cokoliv co mě napadne. Perfektní pocit! Hlavně proto, že jsem to nevzdal a opravdu bojoval až do posledního dechu! Takhle se vítězí!

 

IMG_20160623_112856
Zasloužená odměna v podobě obědu v Pastvě – zeleninové placičky s bramborovou kaší a jalapenos

Co bych tímto chtěl hlavně říct je to, že pokud máte chuť se na něco vykašlat, něco vzdát a nebojovat dál, tak si vzpomeňte na to, kolik úsilí jste dali do přípravy, kolik hodin vás to stálo. Zjistíte, že za to stojí bojovat a zkusit vymyslet i to, co zjevně nevíte. Důležité je se nevzdat! Vytrvat i v těch nejtěžších chvílích a právě v těch chvílích se odděluje zrno od plev. V těch chvílích se poznají bojovníci, kteří přejdou přes všechny překážky až k cíli a nedají se zastavit nějakým pochybováním. Chce to JÍT, VYTRVAT a nakonec ZVÍTĚZIT!

Schválně, kdo z Vás měl taky takovou zkoušku, ať už v jakémkoliv odvětví? 🙂

Děkuji za přečtení a jako vždy, mějte se tak, jak chcete!
P. V.

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s